Už nemůžu!

14. března 2016 v 22:13 | christine
Zmatená. Ztracená. Zrazená.

Vím, že bych ho měla nechat jít, měla bych mu všechno říct a ukončit to. Říct mu, že mu děkuju za to, že mi změnil život v mnoha věcech k lepšímu i když do něj zanesl i ohromnou spoustu bolesti, slz a smutku.

Díky němu jsem se přestala tak moc stresovat ze školy, dokázal to on a ne moji rodiče a kamarádky které se o to tak snažily.

Díky němu jsem si chvilkama připadala výjimečná a konečně jsem si připadala sama se sebou spokojená.

Když si vzpomenu na to jak mě objal a jen mi zašeptal že mi to sluší, na to jak se vždycky usmál, když jsem šla na sraz s ním a on seděl v autě a čekal na mě, na to jak jsem se tolikrát usmívala do mobilu, když mi napsal že mě má rád, váží si mě, na to jak jsem potichu poslouchala jak mi přeje do telefonu na dobrou noc a nezapomene zmínit že mě má moc rád a že mi to slušelo.

Začala jsem díky němu víc poslouchat hudbu, dívat se na fotbal, kupu seriálu, nosit sukně, plést si copánky a asi bych těch změn našla o dost víc. Ale možná je ani nechci všechny vypsat, někde uvnitř se stydím za to, že jsem se nechala od někoho tak moc ovlivnit.

Teď po delší době zase cítím, že už dál nemůžu. Bylo to tak strašně náročné sledovat ho jak na koncertě sedí vedle ní, objímá ji, opírá si o ni hlavu, chytá ji za ruku, dává jí pusu. Měla jsem na to všechno krásný výhled, protože si sedli jen asi dvě řady před nás. Ne, nemyslela jsem si, že to bude až tak bolet, že si budu až tak moc strašně přát být na jejím místě.

Ale já už prostě nemůžu, nevydržím to, nechci todle dál prožívat!!!! A stejně někde uvnitř sebe vím, že až napíše, odepíšu mu a budu zase dělat jako nic, držet v sobě tolik pocitů a snažit se je potlačit. Vím to a nesnáším se za to, ale bojím se. Strašně se bojím něco udělat. Protože vím, že když mu to řeknu bude konec.

Není ten typ co by se mi vysmál. Byl by určitě strašně milý, jak to dokáže jen on ale ztratila bych ho. Už bychom se nemohli bavit, když bychom oba věděli, že v sobě potlačuju takové city, už je to tak těžký, když to vím já!

Končím, možná tendle článek zítra smažu a třeba si ho ani nikdo nepřečte. Ale teď ho zveřejním. Píšu ho v tom rozpoležení, kdy bych to dělat neměla. Nemám rozmyšlené jestli se vám až takhle chci otevřít. Pláču, ale stejně to nepomáhá.

Už prostě nechci!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 kinsane | Web | 14. března 2016 v 23:00 | Reagovat

Je mi lúto, čo práve cítiš, zhrnula si svoje pocity veľmi pekne do slov, skús na to nemyslieť, bude ťa to ešte viac trápiť, držím palce :(

2 Gabriella | 15. března 2016 v 8:12 | Reagovat

Musí to být hodně těžké tohle všechno prožívat :( zažila jsi s ním i pěkné chvilky :) ale na tvém místě vych to taky skončila.Za to tvé trápení to nestojí.Přeju hodně štěstí :) a držím palce

3 Nikki | E-mail | Web | 15. března 2016 v 19:05 | Reagovat

Tak tohle trápení ti za to rozhodně nestojí! Tohle není kluk pro tebe, je to d.ěvkař s prominutím... Ukončit co nejdřív , uvidíš, že až poznáš někoho hodného, budeš se tomuhle chudákovi jen smát ;) Přeji hodně štěstí!!

4 Georgia :) | Web | 17. března 2016 v 10:34 | Reagovat

Niekedy to tak v živote býva niekedy to jednoducho prísť musí ale jedno je isté, žiadny chalan nestojí za naše slzy! opravdu viem, že to bolí hovorím si to zakaždým i ja sama sebe ale raz sa nájde niekto kto si ťa bude vážiť takú aká si!

5 Monica. | Web | 17. března 2016 v 19:38 | Reagovat

Já už taky nechci. To jsme dvě. Ale já mu nikdy nebyla blíž, a o to horší to zřejmě máš.
Takový situace jsou strašně těžký a ze svý zkušenosti vím, že se s tím nedá moc dělat. Prostě jenom čekat, a dál trpět. Pokusit se zapomenout - nebo spíš, přestat na něj myslet, ale i to je většinou marný.
Držím ti palce, ať to nějak vyřešíš! :)

6 Dáša H. | E-mail | Web | 18. března 2016 v 15:56 | Reagovat

Strašně moc ti držím palce, musí to být těžké :) Podle mě bys mu to měla říct, nenechat ho aby tě takhle trápil, sice si se do něj zamilovala, ale nemůžeš se s ním nechat tak moc ovlivnovat, obzvlášť když má holku a ty jsi jen kamarádka. Vím že to musí být dots těžké, ale věřím, že to nějak zvládněš :) :*

7 myred | Web | 19. března 2016 v 13:01 | Reagovat

Je mi to líto. :( Ale chápu tě, jak se cítíš. Možná, že by jsi mu to měla říct, aby věděl, jak to vlastně bereš ty a neměl by si s tebou takhle zahrávat, když má holku. Snad se to všechno brzy zlepší. Držím ti palce. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama